Pouštět se do líčení života kapely typu Backstreet Boys je jako svádět riskantní závod s časem. Život stálic populární hudby prohořívá jako tabák ve správně nakouřené dýmce, pozvolna, sice taky s kýženým čoudem skandálů a pikanterií, ale bez výbuchů a výprsků. Životnost skupin zrozených módou však připomíná zpola navlhlou prskavku. Chvíli trvá, než se rozhoří, pak však žhne pronikavě, ale žalostně krátce. Snaha sepsat životopis jepice s nadějí, že si ji dotyčná ještě stačí zaživa přečíst, je téměř jistě odsouzena k nezdaru.
Stihli jsme to, a proto rychle čtěte, ať to stihnete i vy. Ještě před dvěma lety nebyl důvod o pětici psát. Měla za sebou sice již pestré zákulisní děje, jimž se nyní věnují všichni životopisci, ale za větší zmínku nestála. Ještě se nestačila vyčlenit z přemíry podobných seskupení, jakých se ročně zjevuje na popscéně dvanáct do tuctu, ale jen jedné je dáno vystoupit z přítmí do plných světel ramp.
Backstreet Boys se v něm vyhřívají už dva roky. To není málo na to, jak rychlá je výměna stráží v módou ovládané hudbě. Vezměte však jed na to, že možná právě v této chvíli putují dva nebo tři o pár let mladší, neméně pohlední a možná i pohlednější mladíčci třeba z Floridy do Kentucky, aby to byla zajímavější. Zatím jsou zcela neznámí, ale touží po slávě. A někde za bukem na ně čeká dobromyslný tlustý strýček s peněženkou sice už naditou, ale pořád jenom tak, že se do ní ještě pár set tisíc doláčů vejde, a lapá je jak "úchyl" děcky na bonbony. Věřit můžete možná i tomu, že v papírnách už se roluje surovina, na kterou se zanedlouho bude tisknout oslavně laděné životopisy oněch zatím neznámých vyvolených. A jelikož Amerika ráda recykluje, ze starého papíru dělá obratem nový, jediná plechovka od kakakoly nepřijde vniveč, nešmelcuje tedy možná už neprodejné životopisy předchozích, náhle vyhaslých idolů a na surovinu vytiskne ty právě platné.
Ve chvíli, kdy píšu tahle slova, se hovoří . a ne poprvé - o rozpadu Backstreet Boys. Nick chce v příštím roce točit sólovou desku, což nemusí, ale může být první známka zaječích úmyslů. Může a nemusí to rovněž být první známka rozkladu - kníže Svatopluk o tom věděl své, když lámal tři pruty. Zbylí čtyři hoši reagovali podobnými hláškami. Tedy spíš tři - Brian se bojí, že umře. Nejspíš ne, ale má nemocné srdce, operovali mu je, a to není pro třiadvacetiletého člověka právě radostná vyhlídka. Tím méně pro kapelu, kde má každý člen nezastupitelnou úlohu, Brian tím větší, že se dělí s Nickem o post nejobdivovanějšího člena.
Neradostné vyhlídky? Vůbec ne! Jen módní trendy ve století šupem se řítícím ze svahu ke svému úpatí, jež dokáže showbyznys skvěle odrážet. Dva tři roky reklamou na plný volume zesílené radosti, nadšení hraničícího s mánií, prchavé virtuální reality, kdy je vše v dohledu, na doslech i na dosah, ale sáhnout se na to nedá, protože je to jen šikovně režírovaný sen, který končí probuzením - je to málo?
Backstreet Boys jsou tady a teď.
Kopírujte jen se zdrojem!






























